Dětský pokoj je velmi důležitý a neměli bychom jeho zařízení podceňovat. Utváří se v něm osobnost a zdravý vývoj našeho dítěte. Vytvořit harmonické zázemí pro naše potomky, není až tak snadná záležitost. To, co si pro sebe budujeme v celém svém příbytku, to bychom měli vměstnat pro své dítě do jediné místnosti. A pokud máme zařídit jeden pokoj pro více potomků, může to být pěkný oříšek, ale Feng Shui nám může pomoci.

Umístění dětského pokoje podle Feng Shui v rámci bytu či domu je nejpříhodnější na východě či jihovýchodě, neboť podporuje růst a dobrý vývoj dítěte. Na západě je vhodný spíše pro školáky. Nevhodné je umístit dětský pokoj, bezprostředně u hlavního vchodu, protože tím svému potomkovi dáváte najevo, že chcete, aby odešel. Je pomyslně vystrčen ze středu dění a mohlo by se vám stát, že vaše dítě předčasně vyletí z hnízda a vy budete překvapeni proč. Na severovýchodě není vhodný především společný pokoj sourozenců, neboť přináší rivalitu.

Mezi další základní pravidla Feng Shui patří dostatečně silné osvětlení a přírodní materiály. V žádném případě neumisťujte pelíšky svých chlupatých miláčků do dětského pokoje, jedině akvárium je možnou výjimkou. Dětský pokoj by měl působit vesele, proto zde můžete použít více barev. Lze kombinovat barvy nejen na stěnách, ale i doplňcích jako jsou polštářky, závěsy, povlečení, koberečky atd. Rozhodně se ale nic nemá přehánět a proto při kombinacích myslete na estetiku, ale také na povahu vašeho dítěte, vždyť barvy působí na naší psychiku. Jistě bude rozdíl v zařízení pokoje malého dítěte, dospívajícího teenagera, sourozenců nebo klidného či hyperaktivního školáka.

Abychom splnili všechny požadavky harmonického dětského pokoje podle Feng Shui, musíme vytvořit prostor pro tři nejdůležitější aktivity dítěte a tím pomyslně rozdělit tento pokoj na tři sektory:

Klidová část - jin - spánek, odpočinek (pastelové barvy - béžová, růžová, sv. zelená, sv. modrá)

Aktivní část - jang - hrací plocha, aktivní zábava (syté barvy - ne agresivní - červená, zelená, žlutá, oranžová, fialová)

Všechny tři sektory jsou stejně důležité a je třeba, i když jen pomyslně, je od sebe oddělit nejen nábytkem, ale i barvami... 

Nebojte se experimentovat.

Do prvního sektoru určeného k odpočinku a spánku umístíme postel nejlépe tak, aby dítě spalo ve svém pozitivním směru nebo alespoň jeho hlava směřovala na východ či jihovýchod, který motivuje růst. Pokud je dítě hyperaktivní a potřebuje zklidnit, pak na sever (ne však trvale), mohl by se zpomalit jeho vývoj. Hlava by také neměla směřovat na severovýchod z důvodu nekvalitního spánku, můžou nastat i noční můry nebo časté pomočování. Postel musí být u stěny a za hlavou dítěte musí být pevné čelo postele - zeď (ne okno nebo dveře). Postel nesmí být umístěna tak, aby dítě spalo nohama naproti dveřím. Patrové postele nejsou příliš vhodné, protože dítě spící na spodní posteli může získat pocit ohrožení a naopak na horní posteli zase nejistotu. Barvou povlečení, přehozu či stěny u postele oddělíme tento sektor od ostatních. V této klidné části pokoje nesmí být žádné elektrické spotřebiče, které by narušovaly klidný spánek. Také zrcadlo či skleněné dveře od skříně namířené proti posteli nejsou vhodné, neboť odráží a zrychlují tok energie.

Druhý sektor, je především volný prostor sloužící jako hrací plocha k aktivní zábavě dítěte a jako úložný prostor pro věci, které k této zábavě patří. Můžete tento prostor oddělit právě nábytkem, který slouží k úschově hraček či malým koberečkem na kterém si dítě hraje v příslušné barvě.

Třetí sektor slouží hlavně ke studiu, proto by zde měl stát pracovní stůl, který je postaven tak, aby sedící měl pevná záda - zeď a dobrý výhled na dveře, pro pocit jistoty a mohl se plně soustředit na učení. Zde je pak vhodné umístit elektrické spotřebiče - PC apod. Žlutá barva v tomto sektoru podporuje soustředění na studium.

Pokud předěláváte pokoj již pro starší dítě školou povinné, které má zákonitě jiné nároky, oproti malému batoleti, nezapomeňte se s ním domluvit, jak to samo chce. Dítě totiž nejlépe ví, ve které části pokoje se mu lépe daří a jaká barva je mu tam příjemná. Vždyť právě vaše dítě tam bude trávit nejvíce času a musí se tam cítit příjemně. Dopřejte svému dítěti, aby si vytvořilo ve svém pokoji schovku či bunkr, aby se mohlo ukrýt, a navodit si tím pocit bezpečí. Proto by i dětský pokoj neměl být příliš velký, ale hlavně útulný. Pokud je totiž pokoj příliš velký, dítě má tendenci ho zaplňovat věcmi, aby se cítilo bezpečněji, navozuje si tím pocit jaký mělo v děloze.

Pokud máte dítě, které rádo maluje, dopřejte mu, vyzdobit si alespoň část svého pokoje svými malůvkami nebo vyberte příhodnou část zdi a nalepte na ní obyčejnou tapetu. Na tu si pak může malovat co libo a hlavně; nebude malovat na zdi v jiných pokojích. Jednou za čas, když bude tapeta plná, můžete ji vyměnit za čistou. Vaše dítě tak získá nejen větší formát pro své malůvky, ale i volnost tvorby a fantazie, nehledě na to, že ve stoje se mu maluje lépe, protože má uvolněnou ruku. Určitě vidím tento způsob jako lepší, zdravější a kreativnější variantu, než vymalovat pokoj omyvatelnými, ale škodlivými barvami.

Dětský pokoj je místo, které by se mělo průběžně utvářet a měnit s věkem dítěte. Tvořte ho proto s citem a ohledem na potřeby a přání dítěte. Tím podpoříte jeho fantazii, hravost, kreativitu, studium, ale i zázemí, ve kterém se bude cítit bezpečně.

Článek je možno libovolně šířit, avšak v nezměněné podobě, s uvedením autora a s aktivním odkazem na webové stránky www.harmonicky-domov.com. Děkuji. Dana Jirsáková